Hlasy už se rozeznívají
HLASY!HLASY!HLASY!HLASY!
Oficiálně potvrzeno. Konec spekulacím. Hra bude. V učebně literárně dramatického oboru se od 6. března začalo zkoušet divadlo-nedivadlo. A vůbec poprvé bude dramaťák hrát svou vlastní autorskou hru. Hra Hlasy pochází z pera Lukáše Adama, který se chopil i režijní taktovky Hlasů. Je tedy jakýmsi mozkem celého projektu a největší tíha leží právě na něm.
Hra Hlasy by se s trochou nadsázky dala považovat za filozofické dílo. Děj rozebírat nebudeme, na ten si počkejte do června. Text vznikal velmi rychle, během jedné noci. Nutno ovšem uznat, že první text Hlasy Lukáš Adam napsal už v roce 2004 a tehdy byl dlouhý jen na jednu stranu A4. Dnešní, celá hra, má stran čtrnáct. Obsazení je velmi skromné. Dvě ženské postavy, Ona a Matka, a jeden mužský - Hlas. Hra se bude odehrávat více méně ve tmě, takže diváci nebudou, povětšinu času, potřebovat oči. Proč? ,,Současný svět je přesycen vizuálními efekty. Reklama, televize, film. Základem divadla je sice ,,dívání se", ale taky proto jsem byl v psaní opatrný a pod název jsem napsal, že je to (ne)divadelní experiment." říká autor hry. Je jasné, že se rýmařovští diváci mají na co těšit.
Do svého tvůrčího týmu si Lukáš přibral další tři herečky z LDO. Veroniku Struhárovou, která dostala hlavní roli. ,,Je super, že se opět sejde alespoň částečná sestava z Kytice," uvedla Veronika. ,,Na práci se těším, ikdyž mám trošku strach, jak tuto těžkou roli zvládnu." Lukáš rozhodně obavy nemá. ,,Vlastně ani nevím, proč jsem si vybral Verču, nějaký vnitřní hlas mi řekl, že ona bude nejlepší." Dalším protagonistou bude sám Lukáš a o třetí roli se podělí Martina Hrbáčková a vedoucí LDO Silvie Jablončíková. Ta plní zároveň funkci uměleckého dozoru a odborného poradce. ,,Jsem strašně ráda, že můj první žák dělá nějaké umění, takže mu chci pomoct," vysvětluje Silvie, proč nabídku přijala. Vůbec celý tým je nadšený novou prací. ,,Spolupráce s Lukášem je nejen výzvou, ale i možností s ním opět spolupracovat." prozradila Martina Hrbáčková, která s Lukášem hrála ve třech divadelních hrách. ,,Martina je neuvěřitelně pudová herečka. Během loňska jsem měl možnost poznat její herecký projev celkem dobře, a proto pro mě byla prioritní pro roli matky," netají se Lukáš Adam. ,,Silvie je herečka podobných kavlit. Je vystudovaná, zná základy řemesla herectví a znám ji sedm let, jsem si naprosto jistý, že se pro roli Matky velmi hodí, i díky tomu, že matkou ve skutečnosti je." Hra Hlasy bude mít nejspíš tři představení pro veřejnost. Je tedy velmi zajímavé čekat, která z ,matek´ dostane větší příležitost. ,,Aspoň v nich vyvolám vůli bojovat a pracovat na plné obrátky. Kdo bude kdy hrát, nechám na jejich domluvě."
Celý tým už je sehraný z minulého projektu Kytice a navíc herců není moc, což přispívá ke kvalitě práce. I proto se všichni na práci těší a dost si od ní slibují. ,,Těším se moc, protože to není jen na mě," směje se Silvie Jablončíková. ,,A je to zase něco jiného, opět to bude experiment." Z práce je nadšená i Martina Hrbáčková. ,,Bude to nová zkušenost a určitě se naučím spoustu nových metodik a cvičení, která mě obohatí a v neposlední řadě budu se svými přáteli, kterých si vážím a miluji jejich přáítomnost."
Tvůrčí zázemí projektu zajišťuje samozřejmě literárně dramatický obor ZUŠ Rýmařov, ale také Janáčkova konzervatoř v Ostravě. ,,Hudbu budeme mít původní, složí nám ji student skladby z konzervatoře." vysvětluje Lukáš.
Herce čeká náročný úkol, a to stihnout hru nacvičit včas. Premiéra by měla být v polovině června, což znamená, že projekt bude vznikat v krátkém čase (zkouší se jednou týdně v pátek) a těžkých podmínkách. A proč se Lukáš Adam vlastně rozhodl tvořit opět v Rýmařově, když studuje v Ostravě a bydlí ve Vrbně pod Pradědem? ,,Výuka na konzervatoři je koncipována tak, že prvním ročníkem se student spíš pronudí. A já jsem ten typ, který musí mít dostatek činnosti a práce. V Rýmařově to bylo tak - Ze školy do dramaťáku, z dramaťáku na zkoušku do Pradivadla a pak do postele. Tady mám v úterý a ve středu volné dopoledne a pak do šesti večer hlavní obor - herectví. A v pátek jezdím domů o půl dvanácté. Proto jsem se rozhodl, že svůj volný čas obětuji Rýmařovu a hlavně dramaťáku." Oběť je to jistě velmi dobrá. Vždyť hrozilo, že letos se velkého projektu nedočkáme, a budeme se muset spokojit pouze s projektem Amerika.
Režijní tým Jablončíková - Adam, který je podle jejich slov v takové symbióze, že mají skoro stejné divadelní myšlení, zaručuje, že se máme na co těšit. Očekávání je to víc než příjemné. A jak to vidí samotní tvůrci? Bude představení dobré? ,,Dobré je za tři" komentuje Martina Hrbáčková. ,,Bude to výborné. Bude to přesně takové, jaké si to uděláme a my to chceme výborné, v to věřím." Silvie Jablončíková je v prognózách opatrnější. ,,Musíme to hodně namakat, co se týká techniky. I bez toho je to těžké a náročné, takže jestli se to zvládne, tak to bude hodně dobré a hodně silné." Lukáš Adam pevně doufá, že tvůrčí práci zvládne. ,,Vždycky jsem na všech projektech spolupracoval (mnohdy jako jeden z mála) aktivně. Tentokrát, ale musím pracovat ,akčně´, protože když se práce pokazí, padne to na moji hlavu."
My pevně věříme, že Hlasy budou hlasité a že publikum bude odcházet spokojené, dojaté, smutné i veselé, hlavně aby hra Hlasy v divácích zanechala nějakou stopu. Jak říká Lucie Bílá, když je představení kritizováno, je to lepší, než když je lidem úplně jedno.
HLASY!HLASY!HLASY!HLASY!